Historie MO ČRS Nové Město nad Metují

V měsíci srpnu roku 1920 byl v Novém Městě nad Metují založen spolek přátel rybářství, který provozoval i ptáčnictví. Jeho prvním předsedou byl zvolen generál ve výslužbě Jaroslav VENCLÍK.

V roce 1921 byl spolek schválen zemskou správou v Praze, nevlastnil ovšem žádné povodí a proto také nevykazoval žádnou činnost. V červenci roku 1922 byla svolána 1. řádná valná hromada, které se zúčastnilo 23 členů spolku. Tento spolek získal od obce takzvaný městský revír s přilehlými potoky. Zemskou radou bylo darováno spolku 5000 ks potěru pstruha obecného.

Povodí spolku bylo poměrně malé a sice od městského jezu po Voborníkův jez. Ostatní povodí Metuje ve městě byla v soukromém držení, převážně zámeckého pána. Počet členů nepřibýval, po léta docházelo k neshodám, dokonce i mezi členy se vyskytovalo pytláctví a proto byl v roce 1928 vydán 1. místní rybářský řád.

 

 

Na členských schůzích se scházelo 10 až 12 členů a v roce 1932 dokonce jen 9 členů. Dochází k rozporu mezi spolkem a obcí, který řešil Poříční svaz. Svízelná situace je i v otázce finanční (nedoplatky členů činí 625 Kčs) a proto se spolek rozhodl, přestože měl již tak malé povodí, pronajmouti jeden z potoků soukromníkovi. Spolek se nezúčastňuje ani schůzí Poříčního svazu, členové o činnost nemají zájem.

V roce 1933 se na povodí vyskytují choroby ryb.

V roce 1935 poprvé spolek obdržel úhoří monté v počtu 1000 ks.

V roce 1938 získal spolek pozemek na Pavlátově louce, kde se měly budovat odchovné rybníčky, dále byl najat úsek Metuje v oblasti Veselice.

 

Za okupace Československé republiky německou armádou byla činnost organizace zakázána.

V roce 1941 byl na pstruhové vodě snížen počet docházek k vodě ze tří na dvě týdně.V tomto roce za přitomnosti zástupce poříčního svazu bylo jednáno o vytvoření rybolovných revírů mezi Krčínem a Novým Městem. Bylo dohodnuto podstoupiti Krčínu náhon na mlýn Pod horou. Jako náhradu od Krčína převzal n ovoměstský spolek část řeky Metuje od Beranova mostu po jez Krčínské elektrárny. Svůj soukromý revír přenechal spolku i stávající předseda Mencl. V tomto roce bylo již 73 členů rybářského spolku.

 

1. schůze po osvobození se konala 9. července 1945. Ještě v roce 1945 dochází ke sloučení novoměstského spolku s Krčínským, čímž se rozrostlo i povodí a ke konci roku měl spolek 24 km povodí pásma pstruhového a 15,3 km povodí smíšeného. V roce 1946 dochází na Metuji k hromadné otravě ryb a odhadnutá škoda činí 25000 Kčs.

Hospodářský život ustrnul na mrtvém bodě i když bylo v roce 1948 již 83 členů a povodí se zvětšovalo.

V dalším roce nastává podstatné zlepšení, u členů se projevuje budovatelské úsilí a kdyžv roce 1949 získává spolek pozemek od MNV, pouští se členové s nevšedním úsilím do budování odchovného rybníku HRADIŠTĚ, a sádek, čímž rybářství velmi získává.

V roce 1951 po dlouhých jednáních dochází k řešení rozdělení revíru mezi náchodskou a novoměstskou organizací. Novému Městu byla přidělena Olešenka, pstruhový revír od Svojanova směrem k městu. Definitivní potvrzení těchto revírů bylo až v roce 1956. V tomto roce byly vybudovány u Horákova mlýna odchovné rybníčky.

V roce 1957 dochází na pstruhovém revíru k hromadné otravě ryb, viníkem byl zjištěn národní podnik MEZ v Náchodě.

V roce 1958 bylo jednáno o zakoupení elektrického agregátu na odlov ryb, čímž organizace velice získala a intenzivně se začala věnovat odchovu pstruha na odchovných potocích a výsledky se v dalších létech skutečně ukazují velmi dobré. Organizace se snažila získat návesní rybníčky pro odchov kapra, také jich několik získala, nejlepší se projevuje vlastní rybník Hradiště a rybník v Šonově.

Ke konci roku 1962 má již rybářská organizace 133 členů.

 

 

V roce 1968 byla dobudována přehrada Zákraví. Nejde o velikou nádrž 2,12 ha, ale její položení, obklopena lesem, je rájem pro rybáře.

V létech 1968-1969 byla vybudována zděná chatka na Hradišti. Dále byl přebudován přítok vody vedený náhonem.

V roce 1972 se začala napouštět celá přehrada Rozkoš. Od 1. 5. 1974 se začíná sportovní chytání. První dva roky získávají povolenky k rybolovu i nečlenové ČRS.

70. až 80. léta byla naše organizace rozšířena nejen o členskou základnu, ale zejména o sádka v Krčíně, o rybník ve Lhotě a díky vlastní výstavbě rybníčky ve Vysokově. Toto období sebou přineslo i stinné stránky, například v roce 1976 přišla velká otrava řeky Metuje. V červnu 1987 byla velká povodeň, která zničila bývalou klubovnu v Klopotovské ulici. Bohužel voda zničila většinu písemností a dokladů.

 

Místní rybářská organizace si budovala několik kluboven. V nouzi jsme měli pronajatou místnost v hotelu BROUČEK, později v Klubu důchodců. Po získání sádek v roce 1991 jsme začali stavět vlastní klubovnu.

 

Zásluhu na dobrém hospodaření a zarybnění sportovních revírů měly na starosti neopomenutelné postavy hospodářů v osobě Jiřího Cepka a následně Josefa Šubrta. V současnosti se o dobré zarybnění a hospodaření stará hospodář Miroslav Breitr.

 

V čele rybářské organizace ve funkci předsedy MO byly zvoleni od roku 1948 LORENC Jindřich, od roku 1957 HRUŠKA Robert a od roku 1975 KOLLERT Jiří. V roce 1990 nastoupil do funkce LITTERBACH Bořek a od roku 1994 až po současnost tuto funkci vykonává JINDRA Jaroslav.

 

Text převzat z výroční zprávy.