Český rybářský svaz je ...

... občanské sdružení, jehož posláním je zejména:

• Vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství.
• Provozovat akvakulturu, chovat, chránit a lovit ryby, chovat a lovit vodní organismy, ochraňovat jejich život a životní prostředí.
• Poskytovat metodickou pomoc a služby pro organizační jednotky Svazu a jeho členy včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a pro zarybňování rybářských revírů.
• Chránit přírodu, čistotu vod a životní prostředí.
• Podílet se na mimoškolní výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu, na ochraně přírody, čistoty vod a životního prostředí.
• Podílet se na zapojování osob se zdravotním postižením do činnosti Svazu.
• Rozvíjet a popularizovat rybářský sport, organizovat rybářské soutěže na všech úrovních.
• Spolupracovat s českými a zahraničními orgány, organizacemi a institucemi, jejichž činnost se dotýká rybářství a životního prostředí.
• Svaz a jeho organizační jednotky mohou též provádět obchodní činnost v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

(Stanovy ČRS)

Historie Českého rybářského svazu

První spolky sportovních rybářů začínaly v Čechách vznikat koncem 19. století. Například v roce 1873 byl založen rybářský spolek v Opavě, v roce 1876 v Ronově nad Doubravou. Do roku 1900 jich bylo založeno několik desítek.

Nejznámější rybářský spolek První rybářský klub v Praze byl založen v roce 1886. Jeho členy byly i významné osobnosti té doby, například prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Lobkowicz, doktor Bedřich Schwarzenberg, či světoznámá zpěvačka Ema Destinová. O práci tohoto spolku informoval Rybářský věstník, pozdější Rybářské listy, které jsou předchůdcem dnešního časopisu Rybářství.

Již začátkem 20. století pociťovaly rybářské spolky potřebu vytvoření velké společné organizace, která by mohla účinněji hájit zájmy chovu, lovu i ochranu říčních ryb a dalších vodních živočichů. K vytvoření jednotné organizace však došlo až v roce 1957, kdy sloučením Jednoty rybářů v Praze a Jednotného sväzu rybárov v Žilině vznikl Československý svaz rybářů, který měl v roce založení 409 místních organizací a 78 767 registrovaných členů. Poprvé byly jednotné stanovy, členský příspěvek i principy hospodaření. Prvním předsedou byl pan Oldřich Doležal, tajemníkem dr. Jan Hanzal.

V roce 1968 došlo k opětovnému rozdělení Československého svazu rybářů na dva samostatné svazy, Český rybářský svaz a Slovenský rybársky zväz.

K dalšímu rozdělení Českého rybářského svazu došlo v roce 1990, kdy se oddělil tehdejší Jihomoravský územní svaz, který dal základ vzniku Moravskému rybářskému svazu.

V současnosti patří Český rybářský svaz mezi největší zájmová sdružení v České republice. Sdružuje téměř 240 tis. členů organizovaných prostřednictvím 485 místních organizací, které jsou sdružené do 7 územních svazů.

Současnost Českého rybářského svazu

• 7 územních svazů.
• 485 místních organizací.
• 238 139 členů (z toho 212 795 dospělých a 25 343 členů mladších 18 let).
• 1 285 rybářských revírů (z toho 828 mimopstruhových a 457 pstruhových).
• 35 092 hektarů rybářských revírů (z toho 31 808 ha mimopsruhových a 3 284 ha pstruhových).
• ČRS vydává povolenky k lovu ryb s různým rozsahem platnosti. Nejširší platnost majícelorepubliková a celosvazová povolenka, následují územní povolenky jednotlivých územních svazů ČRS a místní povolenky na konkrétní rybářské revíry.
• Rybářství v ČR legislativně upravuje zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., v platném znění.
• Činnost v rámci ČRS je upravena vnitrosvazovými předpisy (Stanovy a Jednací řád).